Kapitola 1 - Šest minut

Napsal Book online (») 6. 8. v kategorii Lovkyně snů (Procitnutí) - Lisa McMann, přečteno: 216×

9. prosince 2005, 12:55

Janie Hannaganová pustí učebnici matematiky z ruky. Chytne se okraje stolu ve školní knihovně. Všechno zčerná a ztichne. Janie se povzdychne a položí si hlavu na stůl. Snaží se z toho dostat, ale žalostně se jí to nedaří. Dnes je moc unavená. Má moc velký hlad. Na tohle vážne nemá čas.

A pak se to stane.


Je na tribuně fotbalového stadionu, mžourá do reflektorů a mlčky sedí uprostřed skandujícího davu. Rozhlédne se okolo sebe po tribuně, kde sedí spolužáci a rodiče, a snaží se najít toho, komu se tenhle sen zdá. Cítí, že spáč má strach, ale kde jen je? Pak se Janie podívá na hřiště. Uvidí ho. Obrátí oči v sloup.

Je to Luke Drake. O tom není pochyb. Je to přece jediný hráč, který k zápasu u příležitosti vítání absolventů nastoupil nahý.

Nikdo si toho nevšímá a nikomu to nevadí. Kromě něj. Míč je rozehrán  a oba týmy se rozběhnou proti sobě, ale Luke si jen zakrývá rukama rozkrok a přešlapuje z jedné nohy na druhou. Janie cítí, jak v něm roste panika. Zasvrbí ji prsty a pak v nich ztratí cit.

Luke se dívá prosebnýma očima na Janie a míč se k němu blíží rychlostí kulky ve zpomaleném filmu. „Pomoz mi,“ řekne Luke.

Janie přemýšlí, jestli mu má pomoct. Uvažuje, jak snadno by mohla změnit průběh jeho snu. Dokonce si pohrává s myšlenkou, že jestli hvězdnému hráči den před velkým zápasem posílí sebevědomí, Fieldridgeská střední škola se možná dostane do hry o titul mistra oblastní A třídy.

Jenže Luke je naprostý pitomec. Neocenil by to. A tak se Janie rozhodne jen rezignovaně sledovat jeho debakl. Je zvědavá , jestli zvilí pýchu nebo slávu.

Není tak velký, jak si myslí.

Na to vemte jed.

Míč doletí skoro až k Lukeovi, ale pak sen začne znovu. Ach jo, tak už se rozhoupej, pomysli si Janie. Soustředí se a pokusí se vstát ze své sedačky na tribuně. Pokusí se odejít za tribunu, aby se nemusela na zbytek snu dívat, a tentokrát se jí to kupodivu podaří.

Alespoň, že tak.


13:01

Janiina mysl se katapultuje zpět do těla, které stále sedí na svém obvyklém místě u odstrčeného stolu v koutě knihovny. Janie zahýbe bolavými prsty, zvedne hlavu, a jakmile se jí vrátí zrak, začne propátrávat knihovnu.

Pachatele zahlédne, jak sedí za stolem asi pět metrů od ní. Už se probudil. Mne si oči a zahanbeně se kření na své dva spoluhráče, kteří nad ním stojí a smějí se. Strkají do něj. Ťukají mu na hlavu.

Janie zatřese hlavou, aby si ji pročistila, a zvedne ze stolu učebnici matematiky, která leží otevřená hřbetem nahoru přesně tam, kde ji vypadla. Objeví pod ní minityčinku Snickers. V duchu se usměje a zašilhá mezi řady polic nalevo.

Ale není tam nikdo, komu by mohla poděkovat.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a čtyři